Tento text se objevil na fóru zahrada.cz. Přišel mi jako velmi pochopitelný i pro naprostého začátečníka, snad se nebude nepodepsaný autor zlobit, když jej zde použiji.
Réva plodí na letošních výhonech, co vyrůstají z loňského prutu, který vyrostl ze starého, víceletého dřeva. Uvádí se, že v přírodě réva jako liánový keř se popíná po osluněných keřích a stromech a postupně roste do výšky, plodí vždy na nových výhoncích. Jenže jak se výhonky vzdalují od hlavního kmínku, mají čím dále méně životní síly a plodí čím dále méně. Až potom přijde zima krutější než obvykle, celý keř až na hlavní kmen uhyne a réva potom začíná zase znova výhonky z toho hlavního kmene.
Človek jen ten cyklus převzal, kvůli velkým a kvalitním hroznům udržuje révu ve stadiu začátků. Je tam tedy nějaký kmen neboli hlava, která zůstává desetiletí, potom tam zůstává po řezu z toho kmene jeden nebo dva loňské pruty, ze kterých letos vyrostou letošní výhonky s hrozny. To je všechno. Loňské pruty se potom ohnou do vodorovné polohy, aby očka, ze kterých porostou ty letošní výhony, měly dost místa. Takže z loňského prutu z každého ponechaného očka letos porostou nahoru výhony. Tady je otázka, jak plodné je to víno. U vysoce plodného vína se ponechává 2 – 4 očka na hlavu a na výhonech z nich vyrostou 2 – 4 hrozny, kdyby se nechalo oček a potom hroznů více, keř by se přetížil a vysílil a mohl by v zimě uhynout a hrozny by stejně nebyly kvalitní. U málo plodného vína, třeba u raných a odrůd do okrajových oblastí, se klidně může nechat na prutu třeba 15 oček, hrozny založí na třebas jen 4 – 5 nejlepších výhoncích a to je tak akorát. Z jednoho, dvou oček na hlavě se potom letos nechá vyrůst ještě jeden dva pruty jako “loňské” pro příští rok. Tolik zhruba k řezu vína, jedná li se o řez výhradně pro produkci hroznů.
Pokud se jedná o víno v pergole nebo u stěny, tam je vedle produkce hroznů důležitá i okrasná funkce. Tam se z kořene a nějakého krátkého kmínku nechává postupně vyrůst několik velkých větví kryjících celou pergolu nebo stěnu. Údržba řezem potom spočívá v tom, že se sleduje stav těchto větví a občas se odstraní od kmínku celá nejdelší a nejstarší větev s nejhorší kvalitou výhonků, potom v létě se ze zelených výhonků z kmínku vybere nejlepší výhonek a nechá se zase během let postupně vyrůstat jako další větev. Ostatní se nechává víceméně na přírodě, snad jenom tam, kde jsou jednotlivé révové výhonky na větvích příliš zahuštěné, se některé odstraní nebo na pergole posunou. Tam je nevhodná hodně plodná odrůda, protože tyto větve mají plno oček a na těch by plodná odrůda nasadila plno hroznů, které by keř vyčerpaly a omezily jeho přírustky, zatímco málo plodná odrůda nasadí i na těch spoustech oček jenom pár hroznů, které kvalitně uzrají a keř nevysílí.
Musím se přiznat, že první rok po zasazení vinné révy jsem vůbec neměl představu jak se má správně řezat. Tu tedy ostatně nemám stále, ale o něco bych se už měl pokusit. A tento rok jsem to zase nestihl. Na následující fotografii je jasně vidět, jak se to dělat nemá – a jak réva roste přirozeně (něco tedy prořezáno je, bez toho by to byla úplná hrůza):
Řezat se má maximálně do poloviny března. Pokud někdo nemá v dubnu ještě ořezáno, tak v zájmu révy to už neřezejte. – nebo řezejte, ale později až se nebude tak moc tlačit míza. Když se ořeže v únoru, ukápne v dubnu z řezných ploch pár kapek. Pokud ořežete pozdě, bude to připomínat špatně utažený kohoutek.
