Kozel Zahradníkem

Tento rok jsem koupil na zahrádku japonský javor, zřejmě Bloodgood. Roste poměrně pomalu, nicméně jsem i za to rád (foto níže je ilustrační, pochopitelně ten javor není takhle velký, má cca 0,5 m).

Sehnal jsem si nějaké řízky další odrůdy a na internetu hledal jak se vlastně množí:

K rozmnožování Acer palmatum či jiných japonských javorů se používá několik způsobů. S výsevem to je problematické, neboť semena dozrávající u nás mají mnohdy jen 20% klíčivost. Nejlepší je si objednat osivo z některých evropských semenářských firem, či přímo z japonska. Pokud však dodržíme stratifikační postup, můžeme dosáhnout částečných úspěchů i s osivem domácím. A to je období stratifikace. Semeno posbírané na podzim v době kdy má zhnědlé křídlaté nažky, avšak semeno samo o sobě musí být zelené. Pak semeno namáčíme v teplé vodě o teplotě 40-50 °C na dobu 24-48 hodin a vodu necháme pozvolna vychladnout. Osivo můžeme taky propařovat či namořit ve fungicidu, čím zabráníme napadení houbových chorob, a rozšíření chorobě „padání klíčicích rostlin“ způsobené houbou Phytium nebo Rizoctonia. Semeno pak stratifikujeme ve směsi rašeliny s pískem při teplotě 1-4 °C ve vzdušném sáčku či jiných nádobách po dobu 60-120 dní. Možná je i střídavá stratifikace při teplotě 21 °C po 60 dnů a následně 90 dnů při teplotě těsně nad nulou. Semeno pak vyséváme při teplotě nad 20 °C.

Řízkovat můžeme jen základní zelené formy a některé červené jako např. ´Bloodgood´. Řízky koření celkem dobře, avšak při dodržení některých pravidel. Nabízejí se nám dvě období řízkování. Zimní řízky a letní polovyzrálé řízky. Zimní sbíráme v lednu a pícháme do směsi rašeliny, perlitu a písku, avšak při teplotě 18 °C po prvních 7-10 dnů než se vytvoří kalus a pak teplotu zvýšit na 21-22 °C a při zvýšené vlhkosti. Letní řízky se odebírají polovyzrálé 8-15 cm délky (doporučuji min. 2 internodia) a píchají stejným způsobem s tím, že je třeba zamezit transpiraci odstraněním listů. Řízky však musí být opět ve zvýšené vlhkosti (ideální je 90 – 100 % vlhkost). Nezbytné je použití kořenového stimulátoru. Jakmile začnou řízky růst, je třeba ihned zajistit zastínění. Při letním řízkování je problém v tom, že je třeba je nadprůměrně chránit proti mrazu, neboť nové letorosty málokdy stihnou vyzrát.

Ostatní kultivary, které zakořeňují velice špatně se množí roubováním (letním), očkováním a hřížením (velice zřídka). Pokud některé kultivary plodí, mají velice sporadicky klíčivé osivo, takže výsev nepřichází v úvahu. Roubování je proto asi nejvhodnější. Jako podnož lze použít, kterékoliv zelené formy, tím myslím základní poddruhy, které lze neřízkovat (tím pádem i některé červené). Nebo semenáče z výsevu.

Kupodivu jsem to asi i bez této informace udělal dobře